Jedenáct žlutých a jedna červená! Nejvíce karet nasbíral v divizi hrající trenér Štětí. Občas zatáhnu za brzdu, tvrdí

Je ve svém živlu. Obklopený mladíky, kteří si zvykají na dospělý fotbal, z pozice hrajícího kouče diriguje divizní Štětí Michal Obrtlík. Tvrdí, že mladí si dají říct a jsou jako živá voda. On sám jako stoper tvrdí muziku a taky poctivě sbírá karty. Za podzim má na kontě jedenáct žlutých a jednu červenou, což jej pasuje na první příčku napříč českými divizemi. „Některé byly přísné, jindy jsem prostě jen zatáhl za brzdu,“ usměje se třiačtyřicetiletý pohodář.

Za trenéra Josefa Jarolíma jste byl hrajícím asistentem, když pak skončil, zůstal jste v roli hrajícího kouče. Sedí vám to?
„Tak nějak to vyplynulo. Máme mladý kolektiv, mladí kluci poslouchají. Nikdo mi do očí neřekl, že by mu to nějak vadilo, že jsem hrající trenér. A věřte tomu, že když potřebuji zvýšit hlas, tak ho zvýším. Nebyl žádný problém.“

Štětí je po podzimu jedenácté místo, lepší bilanci máte venku, jak to, že to doma tolik nešlo?
„V kádru jsme udělali před sezonou osm změn. Za osm zkušených kluků přišlo osm mladých, kteří vyšli z dorostu, nebo jsou maximálně druhým rokem mezi dospělými. Začátek jsme měli skvělý, šlapalo to a po šesti kolech jsme byli třetí. Ale pak nás dohnalo neproměňování šancí, chyběly zkušenosti. Takže ve výsledku mohlo být bodů i více.“

Dravému mládí scházejí zkušenosti, ale ty týmu dodáváte vy, stejně jako důraz. Co říkáte na vaši karetní sbírku čítající jedenáct žlutých a jednu červenou? Nepřišlo mi, že byste byl typický brousek…
„Někdy se stane, že za zápas uděláte jeden, dva fauly a prostě hned tu kartu dostanete. Někdy byly ty karty třeba i trochu sporné. Na druhou stranu, hraju stopera, je mi třiačtyřicet, takže občas musím zatáhnout za brzdu, když je potřeba zastavit akci soupeře.“

V mládí si ho vyhlédl Pelta, zradilo ho ale zdraví i alkohol. Teď hraje v divizi a současný trend se mu nelíbí: Běžci před fotbalisty? Ne!

Někde jsem četl, že vás přirovnávali ke známému bouřlivákovi Tomáši Řepkovi, míváte taky blikance?
„To bych neřekl, že bych mu byl zrovna v tomhle podobný. To se mi nestávalo. Karty dostanu za fauly, to ano.“

Jsou karty za řeči nebo za fauly?
„Možná byla za řeči jedna nebo dvě. Ale jinak to je za fauly, za souboje, které jako stoper svádím.“

Někde jsem četl, že máte za karty v kabině sazebník. Máte spočítáno, na kolik vás podzim přišel?
„Tak to jsem fakt radši nepočítal, kluci se určitě za ty příspěvky do kasy nezlobili, pokladní se těšil…“

Byl tenhle podzim z pohledu sbírání karet z vašeho pohledu nejplodnější?
„Myslím, že jednou jsem měl za podzim dvě červené karty a za celou sezonu tři červené. A když jsem hrál třetí ligu, kde se žluté karty počítaly, tak jsem jich jednou měl dvanáct. Bylo tam sedmnáct týmů, takže to bylo za 34 utkání. Šest zápasů jsem stál, to bylo docela dost.“

Se Zimou a Chytilem slavil tituly, teď je mladý kouč nejhorší v divizi. Čtyři body po podzimu jsem nikdy neměl, přiznává

Zlobíte se na své svěřence kvůli kartám? Neřeknou vám, ale trenére, vy jich máte víc?
„To si nedovolí. Samozřejmě, že hráčům kvůli zbytečné žluté kartě vyčiním. Zbytečné fauly nesmíme dělat. Pak je třeba udělat taktický faul a ten hráč, když už má žlutou, tak nás oslabí a chybí nám. V tomhle směru jsem přísný a řeknu si k tomu své. Ale jak jsem říkal, já jsem ročník 1980, brankář je 1979 a zbytek jsou hodně mladí kluci., nás to jejich mládí nabíjí. Vědí, že jsme schopní jim to na hřišti vrátit.“

Máte za sebou první přípravný zápas s Mostem, prohráli jste 1:3. Nezačal jste nový rok také žlutou kartou?
„V přípravných zápasech karty nedostávám (směje se). A co se týče toho zápasu, začátek nebyl určitě špatný. Pak soupeř potrestal dvě naše chyby. Třetí branku jsme dostali při hře vabank, kdy šel zkusit vyrovnat i náš brankář.“

Jak by mělo vypadat jaro z pohledu vašeho týmu a vás jako hráče?
„Věřím, že jaro bude z naší strany lepší, herně chceme, aby tým rostl a v budoucnu se hrálo v jiných patrech divizní tabulky. A co se týče mě, rád bych jaro odehrál určitě bez červené karty.“