V Jablonci brousí diamant jménem Hollý. Vždy vynikal, má elitní mentalitu, říká jeho trenér

Už v nich bylo vidět, jak velký Hollého potenciál je. „Už od mala patřil do skupiny top hráčů v republice. Kluky od té doby čeká dlouhá cesta, ale u něj byly vidět předpoklady, že to zvládne,“ říká Fabuš na rovinu. „Prošel si mládežnickými reprezentacemi, v celorepublikovém složení tedy vynikal taky. V ročníku 2003 patřil mezi nejlepší.“

Přirozený talent sice Hollý má a měl, nicméně na hřišti i mimo něj bylo vidět hlavně to, jak oddaný fotbalu je. Do všeho vkládal maximální úsilí, což trenérům imponovalo. Ne nadarmo se stal kapitánem. „Všechno si vydřel, vždy byl tvrdý pracant. Je to hodně cílevědomý kluk, nestalo se, že by na tréninku neodevzdal sto procent,“ zdůrazňuje Fabuš.

Navíc byla vidět další vlastnost, kterou hráče nenaučíte. „Má v sobě vůdcovství. Bylo to vidět už v žácích, vždy šel příkladem,“ vzpomíná Fabuš, trojnásobný slovenský mistr.
Co se fotbalového umu týče, v tomto ohledu ho v Trenčíně extra pilovat nemuseli. Hollý to měl v sobě, svědčila mu role režiséra hry, zápasům dával tempo.

„Celou dobu hrál uprostřed, taková ta šestka či osmička,“ přikyvuje Fabuš, který si zahrál i za Olomouc. „Byl to komplexní hráč, jenž byl spolehlivý dozadu, ale i s umem dopředu. Vynikal tím, že to dokonale kombinoval. O jeho mentalitě už jsem mluvil, ta je příkladná.“

DYNAMO VYTASÍ NA MISTRA STARONOVOU POSILU, MÁ ZKUŠENOSTI Z PLZNĚ I ZE SLAVIE! SKVĚLÝ POCIT, ZÁŘÍ EKPAI

Nebylo tak překvapení, když brzy přišel povolávací rozkaz z A-týmu. „Dostal se tam v osmnácti, což bylo všeříkající.“

Nicméně nešlo jen o povolání za odměnu na pár tréninků. Naopak, Hollý se okamžitě zařadil do sestavy a v podstatě z ní nevypadnul.  „Popravdě, bylo to trochu překvapení. Ale pozitivní, dokázal se prosadit víceméně hned. Hrál ohromně vyspěle, což při přechodu z dorostu není samozřejmostí. Věděli jsme, že na to kvalitu má, ale že z toho budou slušné výkony v základní sestavě, to nás trochu překvapilo,“ přiznává Fabuš.

Dokonalý vzlet přibrzdil nepříjemný zdravotní trabl. Loni v květnu byl Hollý hospitalizován v nemocnici, čímž přišel i o světový šampionát hráčů do 20 let. „Mám zánět mozku a infekci v těle. Je to vážné, jsem v nemocnici a nevím, jak dlouho tu budu. Nevím vůbec nic,“ popisoval tehdy pro sportnet.sk.

Všechno ale dobře dopadlo. I díky tomu, jak silný v hlavě mladý fotbalista byl. „Hodně jsme se spolu bavili, o čemkoliv. Takže i v tomto případě. Věděl jsem, že ho to ovlivnilo, ale kladli jsme důraz na to, že je potřeba mít silnou vůli. A tu Dominik má,“ smeká před ním Fabuš.

Loni na podzim hrál už ve velké pohodě a přirozeně kolem něj začali létat zájemci. Hovořilo se o bratislavském Slovanu, nejvážnější byl ale zájem Liberce a Jablonce. Dlouho byl hráč na vážkách, jakou variantu zvolit, načež vyhrál Jablonec. „Slovan by byl krok dopředu, to je jasné. Ale stejně tak je krokem vpřed posun do Česka,“ uvědomuje si Fabuš.

Zatímco na jaře si zvykal a tolik vidět nebyl, v tomto ročníku je velmi výrazný. V sedmi zápasech dal tři branky, čímž dorovnal maximum v dospělém fotbale, které stanovil v premiérovém ročníku v dresu Trenčína v sezoně 2021/22. Tehdy na tři branky potřeboval devatenáct utkání.

„Je schopný gól dávat, rozhodně. Není to typický střelec, ale má dobré doplnění šestnáctky, má vynikající výběr místa, umí využívat šance, dobře hlavičkuje. Nepřekvapuje mě, že je teď produktivní,“ dodává Fabuš. Velký růst tedy pokračuje a je otázkou, kde se zastaví. Potenciál má Hollý velmi vysoký. „Sám jsem zvědavý, kam to bude. Mentalitu i schopnosti na velký fotbal rozhodně má,“ zakončuje trenér slovenské reprezentace do 19 let.

Foto: FK Jablonec