Exsparťanská esa padla. Když vidíte, kde Mazuch hrál, spadne vám brada, směje se kouč

Milín do zápasu v Soběslavi jen jednou remizoval, vede tabulku. Kde se to ve vašem týmu vzalo, že lídra dostal na lopatky?

"Byl jsem se na soupeře podívat, snažili jsme se na ně připravit. Je to soupeř, který nám herně svědčil. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, moc jsme do šancí nepustili a doma tak zůstáváme stoprocentní.“

Měl tým proti známým tvářím větší motivaci a upozorňoval jste své hráče právě na exsparťanské trio?

"Ta jména jsem samozřejmě zmiňoval, zbytek týmu moc neznám. (směje se). Motivace zahrát si proti takovým klukům je ohromná. Podívejte se do wikipedie, co vám vyjede u Ondry Matucha, ty kluby, z toho vám spadne brada, kde hrál. Navíc to pořád není starý hráč. Tým tohle všechno nabudilo a šli jsme si to s nimi rozdat. A dokázali jsme vyhrát, samozřejmě jsme spokojení.“

Cítil jste, že máte šanci uspět?

"Dneska už ti kluci, co hráli na nejvyšší úrovni, třeba už tolik netrénují, šli jsme s nimi hrát jako rovný s rovným. I naši kluci mají za sebou těžká utkání, hráli jsme s Karvinou, Hradcem, Českými Budějovicemi. A taky se u nás hrálo odpoledne, což je pro náš tým velké plus. Nemám rád výkop v 10:15, kdy vstáváte v šest, jedete někam dvě hodiny a pak se hraje. Těm klukům stačí, že takhle vstávají ve všední dny. Ale s tím nic neuděláme…"

Favoritem na postup je Airma

Tak proto vám nevyšel o týden dříve zápas na půdě druhého týmu tabulky, kterým je pražská Aritma?

"Tam se nám nedaří dlouhodobě. Výsledky 1:6, 0:5 a 1:5 o něčem svědčí. Aritma jde jinou cestou než Milín a v mých očích je momentálně největším favoritem na postup právě ona. Nemají hvězdy, ale obrovské množství mladých šikovných kluků, kteří prošli akademiemi ligových klubů. V tom, že jsou v Praze, mají ohromnou výhoru."

Soběslav má zkušený kádr, ale také se snažíte jít podobnou cestou jako Aritma, že?

"U nás je to ale složitější s těmi příchody mladších kluků, nám by se líbilo, kdyby k nám chodili kluci, co se třeba nechytí v Táborsku. Ale tým máme pohromadě, hrajeme třetí rok na špici, všichni si to užíváme."

Zápas s Milínem nerozhodl mladík, nýbrž zkušený krajní bek Václav Hoffmann. Na sociálních sítích jsem zahlédl, že ho fanoušci prosí, aby v klubu zůstal. Chystá se fotbalově povýšit?

"Je to jeden z nejpoctivějších kluků u nás. On snad kromě brankáře je schopný nastoupit na jakékoliv pozici, umí dát gól, dal jich hodně. Co se týče jeho odchodu, tak čekají druhé dítě, tak by u nás chtěl skončit. Zájemci o jeho služby jsou, ale pořád věřím, že by ještě jaro mohl u nás odehrát."

To by byl velký zásah do týmu, kdyby skončil. Třeba ho právě takový úspěch jako s Milínem ještě na čas přesvědčí. Jak si taková vítězství užíváte vy? Na lavičce v Soběslavi jste pořádně dlouho.

"U týmu jsem třináct let, vlastně od chvíle, kdy jsme zachraňovali krajský přebor. An ve snu mě nenapadlo, že budu u týmu takhle dlouho. Ve čtyřiceti jsem skončil s aktivním hraním a skočil do toho. Teď jedeme třináctou sezonu. Kdybych cítil, že nějak stagnujeme, třeba bych už u týmu nebyl. Ale my hrajeme třetí rok na špičce tabulky… Je pravda, že toho má někdy člověk dost, ale snad si přes zimu odpočinu a pojedeme zase dál."