Zákostelský: Za vítězstvím jsme šli do poslední minuty

Velmi cenné tři body zůstaly na Bílou sobotu na stadionu Soukeník. Spartak MAS v první půli proti Liberci B zahodil, co mohl. Ve druhé se mu tolik nedařilo, ale kýžený gól přišel. Trenér ševců Luboš Zákostelský hovořil na domácím webu o tom, že podobná vítězství jsou cennější než tři body po kanonádě 4:0.

Jsou zápasy, o nichž se říká, že výsledek je lepší než předvedená hra. Z pohledu Spartaku to byl možná sobotní případ s Libercem B, ne?

„Není potřeba se na náš výkon dívat až takto kriticky. Je potřeba vidět, že jsme na hřišti první poločas dominovali, že jsme soupeře do ničeho nepustili a vytvořili jsme si tři vyložené příležitosti a ještě další dvě, z nichž jsme mohli skórovat. To utkání by pak vypadalo jinak. Když dlouho nedáte gól, utíká vám čas, soupeř najednou zesílí, naroste mu sebevědomí, začíná být čím dál víc nebezpečnější. My jsme chtěli vstřelit gól, proto byl obraz hry ve druhé půli takový nervóznější. O přestávce jsem klukům neměl skoro co říct, co vytknout až na to, aby byli trpěliví a šli za tím jedním gólem, který by mohl znamenat vítězství. Říkal jsem jim, aby za tím šli do poslední minuty. Utkání jsme nevyhráli na krásu, ale vybojovali jsme je. Vítězství si cením více, než když v Praze vedeme 3:0. Vítězství jako proti Liberci jsou důležitá, zvyšují sebevědomí hráčů více než zápasy, které vyhrajete snadno 4:0.“

Od prvního týmu tabulky se čeká líbivá hra. I v první půli, kdy jste měli převahu a šance, jsem ale ve hře ševců viděl řadu nepřesností zejména v předfinální části...

„Souhlasím, to jsem hráčům řekl. Každý zkazí přihrávku. Jde o to, jak se k tomu mužstvo staví, jestli jsou hráči ochotní za druhého zabojovat a míč znovu získat. A tato vůle mužstva tu je. To, že zkazí přihrávku, pramení mimo jiné z přemíry snahy. Viděl bych ale i pozitiva: za poločas si vytvořit tolik šancí, to se v každém zápase nepodaří. Liberec B nastoupil s ´bezejmennými hráči´, ale byli nám vyrovnaným soupeřem. Hráči Liberce si občas dovolili hodně, jsou zdravě sebevědomí. O to víc si cením, že mí hráči za vítězstvím šli. Toto utkání bylo podobné zápasu s Českými Budějovicemi B jen s tím rozdílem, že Dynamu jsme gól nedali. Ani z penalty. Teď jsme ho dali. To je posun k lepšímu. Jde jen o to vstřelit branek víc.“

Když se asi ve 27. minutě zranil na hlavě obránce Endl, dlouhé minuty jste čekal, jestli se vrátí do hry. Nebylo to riskantní?

„Šlo o to, že Mára Endl řekl, že může hrát. Doktor se mu snažil ránu na střídačce zašít, jenže se ukázalo, že rána je až příliš veliká. Pak jsme řekli, že už do hry nepůjde. Museli jsme chvíli čekat, protože kdybychom ho vystřídali hned, a on mohl hrát, byla by to škoda. Sedm minut, nebo kolik to bylo, není tak dlouhá doba. Čekal jsem na pokyn doktora.“

Mluvil jste o nervozitě, která se vkrádala na kopačky ševců za stavu 0:0 s tím, jak čas přibýval. Cítil jste to na svém mužstvu?

„To je znát na každém mužstvu, které chce dát gól. Některé situace jsme řešili zbrkle, měli jsme zachovat více klidu. Celkový dojem je ale takový, že vůle prosadit se tam byla. Nakonec jsme dali šťastnou branku. Na tréninku nevidím Kočího vystřelit levou nohou. Teď se k tomu odhodlal a Předota jeho střelu dorazil. Z pozice levého záložníka, na kterou není Předota zvyklý, byl na místě včas. Rozhodla souhra náhod a okolností, ale to mě utvrzuje, že hráči umí zariskovat a improvizovat. To je třeba přenést i do dalších zápasů.“

Ne moc často se vyjadřujete k výkonu jednotlivců. Ale mně se líbil defenzivní záložník Janů. Co vám?

„Máte pravdu, nerad chválím, nechci, aby to probíhalo novinami. To není můj styl, ale na post defenzivního záložníka máme dva hráče - Honzu Předotu a Vencu Janů. Předota měl výborný podzim, Janů se na jeho místo nedostal. Teď byl Předota zraněný, dostal se tam Janů. Tréninkovou pílí si základní sestavu zasloužil. Trošku mu pomohlo zranění Předoty. Ale vidíte, že Předota je natolik univerzální, že zvládl i úlohu levého záložníka. Nechci se ale dostávat do pozice, kdy budu muset oběma najít místo v sestavě, protože je to velice těžké. Výjimkou je, je-li to vynucené zraněním. Oba hráči to vědí, uvědomují si to, jsou rádi za možnosti. Předota musí teď čekat, ale soutěž je dlouhá. Všichni hráči najdou své uplatnění.“

Je vidět, že hráči cítí jistotu v brankáři Jakubovovi, kterému nevypadl jediný míč...

„Samozřejmě. Pro mě to není překvapení. Já mu věřil od počátku, co přišel. Mluvil jsem s ním minulý týden na tréninku a říkám mu: Už se tady cítíš lépe, viď, už je to na tobě vidět. Když Jakubov přišel, byl chvilku takový nijaký, ale teď je znát, že jde o gólmana, který má budoucnost. A ukázal nám to, když chytil jasnou šanci Liberce. Nechci spekulovat, ale kdyby chytal náš předešlý gólman Ducheček, na míč by možná nedosáhl. Jakubov míč dlouhou rukou vyhodil, dosáhnul tam. Možná i to rozhodlo zápas.“