Má Bílkovi radit Brückner? Bývalí hráči radši hrají golf, než pracují

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Tak to trenér Michal Bílek i manažer Vladimír Šmicer přežili. První zůstává navzdory březnové kvalifikační porážce 0:3 s Dánskem hlavním trenérem českého národního mužstva. Druhý jmenovaný, který to měl údajně ještě více nahnuté, rovněž coby reprezentační manažer přežil. Bývalí úspěšní reprezentanti, jeden zarytý sparťan, druhý kovaný slávista, v kvalifikaci MS 2014 pokračují. Záda jim v roli asistentů kryjí další bývalí hráči, sparťan i slávista Josef Pešice a baníkovec Tomáš Galásek. Jiný bývalý úspěšný internacionál a baníkovec, Verner Lička se coby zástupce Unie fotbalových trenérů zlobí, že na odbornou trenérskou frontu dnes nikdo nedbá, že její hlas nikdo neposlouchá, že zde není žádná expertská oponentura ani poradní trenérský sbor.

V minulosti, dokonce i té totalitní, to bývalo dobrým zvykem. Názory trenérů národního celku byly konfrontovány s míněním trenérských veličin, jako byli Tomáš Pospíchal či Václav Ježek. Nevím, proč by dnes neměli své postřehy a návrhy jasně - v zájmu věci a českého fotbalu - v nějakém poradním či oponentském sboru předkládat kapacity typu Karla Brücknera, Dušana Uhrina staršího, Jozefa Jarabinského, Jaroslava Hřebíka či Vernera Ličky.

Neinformovaní fanoušci rádi vidí na trenérské či manažerské židli bývalého „milovaného“ hráče svého klubu. Což zpravidla bývá omyl omylů. Ano, jsou tu výjimky, například jako je zmíněný Lička, nyní Vítězslav Lavička ve Spartě nebo byl donedávna třeba Pep Guardiola v Barceloně. A pár dalších. Plzeňský Pavel Vrba byl ale spíše jen průměrným fotbalistou, stejně jako dříve Karel Brückner. Tito koučové moc dobře věděli a na vlastní kůži zažili, jak vypadá i jiné, nefotbalové zaměstnání. A jaké jsou za něj mzdy...

Jinak ovšem říkám, že vynikající trenér se stane spíš z bývalého tělocvikáře Josého Mourinha než z megahvězd, které se nikdy o nic nemusely starat, za něž vždycky všechno někdo zařídil a které v podstatě vůbec nevědí, co znamená běžná tvrdá každodenní práce. František Straka, Petr Rada či Jozef Chovanec mě za tahle slova nebudou mít rádi, ale tvrdím, že ani ten nejlepší pilot formule 1 nebývá dobrým konstruktérem.

Manažer musí pracovat, ne se jen bavit

Ještě více to platí o manažerských místech. Hlavně pak v Česku. Úplně přesně to vyjádřil v úterý 9. dubna v pořadu ČT Sport „Na slovíčko“ ve studiu u Otakara Černého v duelu s internacionálem a příložitostným bloggerem deníku Sport Ladislavem Vízkem příbramský prezident Jaroslav Starka. Ten už měl v Příbrami v manažerských funkcích např. Tomáše Skuhravého či Pavla Kuku, takže má s bývalými reprezentanty v manažerských funkcích své zkušenosti. A ví, co říká.

„Ono je to hezké, že se v zahraničí bývalí hráči stávají klubovými manažery. Jenže oni tam musejí i pracovat. Třeba i dvacet hodin denně. To není jen chodit na golf či tenis jako u nás.“ To je přesná a dokonalá charakteristika.

Své zkušenosti s bývalými fotbalisty získal i exministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš. Můžeme vůči němu mít různé výhrady a připomínky, ovšem jeho komentář z říjnového čísla magazínu HATTRICK hovoří zcela jasně: „Měl jsem spoustu plánů už s bývalým předsedou fotbalového svazu Ivanem Haškem. Ale zklamal mě. Ještě týden předtím, než v červnu roku 2011 nečekaně na svou předsednickou funkci rezignoval, jsme spolu probírali různé varianty, jak fotbalu pomoci – a najednou byl fuč! Tím mě dost zklamal, ale nejen tím. On prostě moc nepracoval. S Mírou Peltou je to úplně o něčem jiném. To je dříč ochotný pracovat pro fotbal od rána do večera, rozhodně nestráví tolik času na tenisu a golfu jako Ivan.“

Lepší tělocvikář Mourinho než megastar Maradona

Proto si říkám, zda Peltu tenhle „golfově tenisový tým při české reprezentaci“ neirituje... I když si myslím, že třeba Vladimír Šmicer coby veskrze pozitivní člověk může být v každém kolektivu přínosem. Ovšem, jak trefně naspal v deníku Sport kolega Pavel Kalouš: „Kdyby tak někdo věděl, co má Šmicer jakožto manažer reprezentace u národního týmu vůbec dělat.“

Co říci na závěr? Jednoduše shrnuto: „Lepší tělocvikář Mourinho než nejlepší fotbalista světa Maradona.“ Jasnější a jednoznačnější příklad asi sotva dáte dohromady. Dobře víme, jak dopadla na MS 2010 v Jihoafrické republice Maradonova Argentina.

Jestli i v tom třeba nevězí problém s výkonností a výsledky současného českého národního týmu?

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="14417"]