Sprejeři malují jen do sedmi metrů. Proto na MS nepadají góly z trestňáků

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Je to trochu směšné. Sudí na MS 2014 v Brazílii běhají coby teenageři se sprejem za pasem. Aby, když se kopou volné přímé kopy, mohli bránícím se hráčům namalovat pěnou čáru, ze které se jejich zeď nesmí pohnout. Předtím to bylo vyzkoušeno jen na MS klubů 2013. „Moc se mi to líbí,“ básnili všichni experti ve studiu České televize.“ I když to sprejerství docela zdržuje zápas. Až po hodném čase se jeden z moderátorů ČT začal podivovat, proč, navzdory tomuto „skvělému“ opatření, z trestňáků v základních skupinách moc branek v Brazílii nepadá. V televizním studiu se shodli na tom, že to bude asi náhoda.

Máte rádi Fotbal? Fortuna rozdává během MS 1 000 000 Kč, pro nováčky 200 Kč na ruku.

Nikoho ani nenapadlo, že celá záležitost se sprejem je k ničemu, když sudí dovedou postavit zeď tak na vzdálenost sedmi, v lepším případě, osmi metrů. Škoda, že nám počítačová technika při přenosech nedokáže zobrazit, v jaké vzdálenosti je nasprejovaná lajna nastříkána. Domnívám se, že to bude schválně. Protože 9,15 metru je pěkně dlouhá vzdálenost a usvědčila by arbitry z chybného odhadu.

Třeba Antonín Panenka si na tréninku také stavěl zeď do vzdálenosti šesti sedmi metrů, jelikož dobře věděl, že sudí nikdy nedokážou postavit hráče soupeře do předepsané vzdálenosti.

Přehnaně velký optimismus FIFA

Když FIFA oznamovala, že MS 2014 v Brazílii kromě brankové technologie přivítá další novinku, byli její zástupci plni optimismu:

„Sprej, jímž sudí dočasně vytvoří na trávníku značku, která eliminuje dva nešvary. 1.) To, že si hráči posunují míč z místa přestupku směrem k brance soupeře. 2.) To důležitější - že bránící tým „salámovou“ metodou posouvá zeď mnohem blíž k střelci, čímž snižuje pravidly určenou vzdálenost 9,15 metru. Exekutoři pak často míč napálí vysoko nad, neboť k překonání hodně přiblížené zdi potřebují buď excelentní techniku, či porušení přírodních zákonů.“

„Pořád si zvykám, ale jde o dobrý nástroj k tomu, aby se dodržovala pravidla,“ prohlásil před startem šampionátu přední anglický rozhodčí Howard Webb.

„Je to nesmysl,“ konstatoval naopak už loni před MS klubů sportovní ředitel Bayernu Mattias Sammer. „Možná se sprej hodí u trestňáku blízko vápna. Při faulu na křídle je k ničemu.“

Ale hlavně, lidský faktor zůstává ve hře, když sudí namaluje čáru do vzdálenosti sedmi metrů od místa přestupku, je celá novinka nanic. Možná je dobré, že se hráči moc necukají směrem ke střelci. Ale když stojí zeď blízko, tak je to skoro jedno.

Šmicer: „Ať to pískají třeba roboti!

Druhou novinkou na šampionátu je branková technologie. Šíleně drahá věc vzhledem k četnosti jejího použití. Vsadil jsem se, že na MS 2014 v Brazílii nebude uplatněna ani jednou, nakonec se tak stalo při utkání Francie – Honduras (3:0). Budiž.

Ale v téměř každém utkání dochází k obřím přehmatům v případě penalt a ofsajdů, které by hravě vyřešilo obyčejné video. A o prostojích nechť kritici nemluví, mnohem větší vznikají při hádkách, sprejování a přestávkách na občerstvení.

Krom toho sporné ofsajdové situace by se nechaly dohrát a řešily by se videem, jen kdyby z nich padl gól.
Dokonce i „konzerva“, šéf FIFA Sepp Blatter pod dojmem neustálých přehmatů mužů s píšťalkou , přišel v Brazílii s myšlenkou, že by trenéři měli možnost dvakrát za zápas jakéhosi „jestřábího“ oka. Zaplaťpánbůh za ty dary. Jen aby na svůj návrh švýcarský stařík po šampionátu zase nezapomněl…

Jinak i mě už nebaví poslouchat řeči o lidském faktoru a jak je „krásné“, když se o chybách sudích baví lidé v hospodách. „Mě tohle vadí. Hráč poctivě trénuje a pak mu úspěch a slávu překazí chyba rozhodčího. Ať to pískají třeba roboti, jen, když to bude správně podle pravidel,“ čelil statečně názoru svých „konzervativně zaťatých“ kolegů ve studiu ČT během šampionátu internacionál Vladimír Šmicer. Plně ho chápu.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu Hattrick