Čtyři důvody, proč je třeba s Čechy v Evropě začít počítat
Je samozřejmě ještě předběžné mluvit o jasné účasti na evropském šampionátu v roce 2016 ve Francii, přestože k němu má česká reprezentace velmi slibně nakročeno. Velká obměna v kádru, která nebyla zase až tak hráčská, jako výsledková. Při jednoduchých propočtech si každý hravě spočítá, kolik bodů je ještě ve hře v naší kvalifikační skupině a kolik by mohlo stačit, aby sen nebyl chtíčem, ale již realitou. Podívejme se na pět důvodů, proč český fotbal opět musí v Evropě registrovat.
Vrba: Jsem rád, že tým odpověděl expertům, co do nás ryli
Samozřejmě, že nadpis trochu více emotivní a ochuzený o triumf v Kazachstánu, jenže tohle je holý fakt. Kdo by si před zápasem představoval tento scénář, dostal by jistě i od skalního příznivce svěrací kazajku, neboť je dobré stát nohama pevně na zemi. Přípravné zápasy se jevili jako prohlubování českého zmaru, jenže start kvalifikace ukázal zcela novou tvář této party. Soudržnou sílu, která konečně dokáže i efektivně zakončit. Oranjes nás možná ještě podcenili, Turci už tušili, přesto nevyzráli. V Kazachstánu se ukázalo, že v této zemi se hraje zajímavý fotbal, jenže recept na tým ze srdce Evropy nalezen nebyl. A utkání o čelo tabulky ve skupině? I houževnatí a ambiciózní Islanďané konstatovali, že Češi byli zatím v kvalifikaci tím nejsilnějším, co okusili. Po jedné výhře se dalo mluvit o náhodě, u druhé o momentálním štěstí, jenže po čtvrtém? Tenhle tým může ukázat Evropě lví hruď, pokud neusne na vavřínech. 12 bodů je doma a nabízí se i další zisk, který nám ME otevře.
[break]
Pět nejčastěji pálících hráčů letošní evropské kvalifikace
Všichni mají ještě v živé paměti, kdy jsme zápasy sledovali s návalem negativních emocí směřované k našim reprezentantům. Nudná hra, neustálé bránění prapodivných jistot a čekání na zázrak, kterému nešli naproti. Tohle je ale zcela jiný scénář. Jakoby to ani nebyli ti samí hráči, přestože jich tam spousta je i dnes. Co se stalo? Že by Vrba byl až takový motivátor a dokázal v nich spustit životabudič? Nelze mu jeho kvality upřít, ale velkou měrou je na tom fakt, že ligový hráči se chtějí Evropě ukázat a říci si o zajímavé angažmá, ostřílení legionáři si chtějí pro změnu upevnit svou pozici v klubu nebo poukázat, že vysedávat na lavičce není pro hráče těchto kvalit to pravé ořechové.
[break]
Rosický: Plašil říkal, že se ve finále Eura potkají Češi a Slováci
Poslední dva zápasy poukázaly i na velmi dobré výhlídky, které může Vrba využít v případě, že smolná zranění vyřadí ze základní sestavy stabilní opory. Rosický, Vácha i Limberský mají důstojné zástupce, kteří se na hřišti neztratí, a dá se měnit jen post za post. Útočná linie, která v posledních letech nechávala doslova zuby v hrníčku v kabině, nyní kouše jak nabroušenej pitbul. Lafata přenáší svou střeleckou chuť ze Sparty, jistým oživením je i Necid, který své kvality opět získává ve Zwolle a Matěj Vydra, jemuž se daří ve Watfordu. Daniel Pudil ukázal, že se na kraji obrany neztratí i v důležitých utkáních a Suchý čeká na svou šanci, neboť je stavebním kamenem v Basileji. Jen je třeba si položit otázku, zda Petr Čech nestrádá zápasovým půstem v Chelsea a není třeba zkusit i další varianty, které ho v dalších letech tak jako tak budou muset nahradit.
[break]
Ten okamžik si budu pamatovat do konce života, zářil Rooney
Každý vladař je obklopen svými rádci, jejichž postřehy mohou mít pro monarchii nedozírné přínosy. Netřeba dokola opakovat, že nasazení Pavla Vrby jako reprezentačního kouče byl ten správný tah, který celý tým secsakra potřeboval. Jeho vize o silném jádru z domácí ligy, kde se hráči znají i poslepu skutečně funguje. Nejedná se o žádnou revoluční myšlenku, neboť z podobného pravidla těží i Španělsko, Itálie nebo Německo. A co nenapadne samotného panovníka, to mu mohou do hlavy přidat jeho rádci. Je asi nedocenitelné, jak moc prospěšné bylo povolání Karla Brücknera, jehož rukopis je na hře národního výběru také znát. Jen musíme doufat, že Vrbova filozofie lépe utočit než bránit bude přinášet ovoce dlouhodobě. To neznamená, že by zanedbával defenzivu, ale jeho hladovost po brankách je známá všeobecně.
4. Tenhle rudoch skalpoval již Nizozemce, Turky i Islanďany
Samozřejmě, že nadpis trochu více emotivní a ochuzený o triumf v Kazachstánu, jenže tohle je holý fakt. Kdo by si před zápasem představoval tento scénář, dostal by jistě i od skalního příznivce svěrací kazajku, neboť je dobré stát nohama pevně na zemi. Přípravné zápasy se jevili jako prohlubování českého zmaru, jenže start kvalifikace ukázal zcela novou tvář této party. Soudržnou sílu, která konečně dokáže i efektivně zakončit. Oranjes nás možná ještě podcenili, Turci už tušili, přesto nevyzráli. V Kazachstánu se ukázalo, že v této zemi se hraje zajímavý fotbal, jenže recept na tým ze srdce Evropy nalezen nebyl. A utkání o čelo tabulky ve skupině? I houževnatí a ambiciózní Islanďané konstatovali, že Češi byli zatím v kvalifikaci tím nejsilnějším, co okusili. Po jedné výhře se dalo mluvit o náhodě, u druhé o momentálním štěstí, jenže po čtvrtém? Tenhle tým může ukázat Evropě lví hruď, pokud neusne na vavřínech. 12 bodů je doma a nabízí se i další zisk, který nám ME otevře.
[break]
Pět nejčastěji pálících hráčů letošní evropské kvalifikace
3. Hladoví lvi, kteří svou kořist nepustí
Všichni mají ještě v živé paměti, kdy jsme zápasy sledovali s návalem negativních emocí směřované k našim reprezentantům. Nudná hra, neustálé bránění prapodivných jistot a čekání na zázrak, kterému nešli naproti. Tohle je ale zcela jiný scénář. Jakoby to ani nebyli ti samí hráči, přestože jich tam spousta je i dnes. Co se stalo? Že by Vrba byl až takový motivátor a dokázal v nich spustit životabudič? Nelze mu jeho kvality upřít, ale velkou měrou je na tom fakt, že ligový hráči se chtějí Evropě ukázat a říci si o zajímavé angažmá, ostřílení legionáři si chtějí pro změnu upevnit svou pozici v klubu nebo poukázat, že vysedávat na lavičce není pro hráče těchto kvalit to pravé ořechové.
[break]
Rosický: Plašil říkal, že se ve finále Eura potkají Češi a Slováci
2. Stabilita v základu, jistota na lavičce
Poslední dva zápasy poukázaly i na velmi dobré výhlídky, které může Vrba využít v případě, že smolná zranění vyřadí ze základní sestavy stabilní opory. Rosický, Vácha i Limberský mají důstojné zástupce, kteří se na hřišti neztratí, a dá se měnit jen post za post. Útočná linie, která v posledních letech nechávala doslova zuby v hrníčku v kabině, nyní kouše jak nabroušenej pitbul. Lafata přenáší svou střeleckou chuť ze Sparty, jistým oživením je i Necid, který své kvality opět získává ve Zwolle a Matěj Vydra, jemuž se daří ve Watfordu. Daniel Pudil ukázal, že se na kraji obrany neztratí i v důležitých utkáních a Suchý čeká na svou šanci, neboť je stavebním kamenem v Basileji. Jen je třeba si položit otázku, zda Petr Čech nestrádá zápasovým půstem v Chelsea a není třeba zkusit i další varianty, které ho v dalších letech tak jako tak budou muset nahradit.
[break]
Ten okamžik si budu pamatovat do konce života, zářil Rooney
1. Na dvoře krále Vrby figurují skvělí alchymisté
Každý vladař je obklopen svými rádci, jejichž postřehy mohou mít pro monarchii nedozírné přínosy. Netřeba dokola opakovat, že nasazení Pavla Vrby jako reprezentačního kouče byl ten správný tah, který celý tým secsakra potřeboval. Jeho vize o silném jádru z domácí ligy, kde se hráči znají i poslepu skutečně funguje. Nejedná se o žádnou revoluční myšlenku, neboť z podobného pravidla těží i Španělsko, Itálie nebo Německo. A co nenapadne samotného panovníka, to mu mohou do hlavy přidat jeho rádci. Je asi nedocenitelné, jak moc prospěšné bylo povolání Karla Brücknera, jehož rukopis je na hře národního výběru také znát. Jen musíme doufat, že Vrbova filozofie lépe utočit než bránit bude přinášet ovoce dlouhodobě. To neznamená, že by zanedbával defenzivu, ale jeho hladovost po brankách je známá všeobecně.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)