Stává se z Turecka nový domov hvězd a kanonýrů ?

Před deseti lety byla turecká nejvyšší fotbalová soutěž zajímavá jen pro domácí hráče a fotbalisty z blízkého okolí. Tehdy v ní působilo nanejvýš několik Rumunů, Bulharů a občas nějaký Řek. Celkově tak pro vyspělý fotbalový svět tato země v zásadě nic neznamenala. V posledních sezónách však její kvalita velmi rychle roste a v jednotlivých klubech přibývá jedna hvězda za druhou. Posledním přírůstkem v lize je kapitán australské reprezentace Harry Kewell, jenž zamířil z Liverpoolu do Galatasaraye Istanbul.

Samotná soutěž má za sebou již 50 ročníků, avšak titul nikdy nezískal nikdo jiný než čtveřice těch největších klubů – Fenerbahce ( 17 titulů ), Galatasaray ( 17 titulů ), Besiktas ( 10 titulů ) a Trabzonspor ( 6 titulů ). První tři jmenované istanbulské kluby si rozdělily posledních dvaadvacet titulů.

Rovněž individuální statistiky ovládají domácí hráči. Historicky nejlepším kanonýrem je fenomenální Hakan Sükür ( 249 gólů ). Se svým čtyřicetiletým spoluhráčem z Galatasaraye Bülentem Korkmazem má i nejvíce titulů ( osm ).

Aragonés je z Turecka nadšen

V posledních letech se však nejen na trenérských postech, ale i na hřišti stále častěji prosazují zahraniční hráči a Turci jsou díky nim stále úspěšnější v evropských soutěžích. Velmi dobré jméno má i samotná turecká reprezentace, která je od mistrovství světa 2002 čím dál tím populárnější.

Není proto divu, že známí trenéři mají zájem právě o turecké kluby. Jmenujme například Španěla Luise Aragonése, jenž v červnu vyhrál se svými krajany mistrovství Evropy a v současné době trénuje Fenerbahce. Před ním u klubu působil Brazilec Zico a Němec Daum.

"Jsem nadšený. Fenerbahce je velký klub a dobře si vedl i v Lize mistrů. V této sezóně chceme ale dosáhnout ještě víc," nechal se slyšet děvětašedesátiletý Aragones.

Jakýmsi průkopníkem v v Turecku byl právě Španělův německý předchůdce Daum – ten prošlapal cestu svým kolegům a k nim se přidali i hráči. V Galatasarayi je mimo Kewella i Švéd Linderoth či brazislký fotbalista Lincoln. Obraně Fenerbahce velí rychlonohý Roberto Carlos a ve středu pole hraje jeho krajan, kapitán týmu Alex.

A aby se potvrdilo, že z Turecka se hráči nejen prodávají, ale i kupují, získalo Fenerbahce nejlepšího střelce uplynulého ročníku španělské ligy Daniela Güizu z Mallorky.

Lákadlem jsou peníze

V tureckém fotbale se točí miliardy. Podle průzkumů reklamních agentur je značka Fenerbahce osmou nejznámější v celé zemi, jen těsně za Coca-Colou a mobilním operátorem Turkcell.

Ani Galatasaray však není, co se týče ekonomiky, pozadu. Ve vedení stojí pětapadesátiletý podnikatel Adnan Polat, jenž před osmi lety dokonce kandidoval na primátora Istanbulu.

Turecký fotbal už dávno není 'trpaslíkem' jako před rokem 2000. Jeho reprezentace patří v posledních letech mezi nejlepší na světě, liga je hodnocená jako sedmá v Evropě. Po očekávaném příchodu dalších hvězd ze zahraničí jsou úspěchy tureckých klubů v mezinárodních soutěžích jen otázkou času a světlé období má před sebou i reprezentace. Jen dva hráči z širšího kádru jsou starší třiceti let, a tím se může pochlubit málokterá země.

[ 7.8.2008 - eFotbal.cz / sme.sk l Foto: sme.sk]