Čontofalský: Vydělal jsem si na zbytek života

Slovenský gólman Kamil Čontofalský vážně uvažuje o odchodu z ruského klubu Zenit Petrohrad, rád by se totiž opět dostal na hřiště a do skvělé formy, která by mu mohla pomoci k návratu do slovenské reprezentace. Brankář to tvrdí v rozhovoru pro ruský server championat.ru.

"Na sto procent ještě není nic jasné. Když se nenajde zájemce, tak prostě zůstanu v Zenitu. Nikdo mě z klubu nevyhání. Nebudu skrývat, že bych rád odešel, ale na druhou stranu vím, že je to složité, protože jsem už dlouho nechytal soutěžní zápas," popisuje svou současnou situaci třicetiletý slovenský brankář, jenž v Česku působil v dresu vršovických Bohemians.

"Je jasné, že kluby budou uvažovat, zda to není velký risk, vzít takového gólmana. Zenit mi dal svolení k odchodu už v zimě, ale to se nenašel žádný vážný zájemce. Ale v létě to může být jiné, pauza je delší. Věřím, že se mi někdo ozve."

Svou budoucnost řešil už před pár lety, kdy nebylo jasné, zda má v Zenitu prodloužit smlouvu. Slovenský gólman šel proto přímo za trenérem a zeptal se ho, zda dostane šanci. "Řekl mi, že šance přijde, ale jen když prodloužím smlouvu. Tak jsem to udělal. A když byl gólman Malafejev zraněný, tak jsem byl v sestavě a nebyl problém. Pak se ale začalo řešit moje občanství. To jsem si nezměnil, nechtěl jsem přijít o to slovenské," líčí sled událostí Čontofalský.

A jeho pozice se změnila. Na konci roku 2007 před zápasem s Nalčikem trápily Zenit absence a kouč kvůli počtu legionářů udělal změnu i na místě brankáře. "Ještě říkal, že mezi mnou a Malafejejvem nedělá rozdíl. Já jsem to ale viděl jinak, zdálo se mi, že to není pravda," vzpomíná slovenský brankář. A mezi tyče se už pořádně nedostal.

"Jsem proto realista, je mi jasné, že mi žádný tým teď nenabídne takovou smlouvu a peníze, jako mám v Zenitu. Pro mě je ale hlavní, abych se dostal zpátky na hřiště a do formy, jako když jsem byl jedničkou slovenské reprezentace. Pak se mi opět otevřou dveře do národního týmu," věří gólman.

O Zenitu ale jinak mluví slovenský gólman jen dobře. "Vydělal jsem si tu peníze, které mi můžou stačit do konce života. Zabezpečil jsem své děti i ženu, to je pro mne to hlavní. Nepotřebuji proto spěchat a kývnout za každou cenu na jakoukoliv nabídku. Můžu si vše rozmyslet a ještě v klidu pět let chytat, nebo i delší dobu. Třicet let přece pro gólmana není žádný věk," dodává Kamil Čontofalský.

[ 21. 4. 2009 - Mediafax | Foto: sport.cas.sk ]