Plašil se o výhru podělil s rodinou i fanoušky

Plašil se o výhru podělil s rodinou i fanoušky

Poprvé od doby, co válí za Monako, se JAROSLAV PLAŠIL v pohárech postavil v přímé bitvě českému týmu. A reprezentační záložník bude mít na středeční duel Poháru UEFA proti pražské Slavii uchovány příjemné vzpomínky. Monako na Strahově zvítězilo s přehledem 2:0 a Plašil se po utkání mohl o radost z výhry podělit i se svými rodiči, oběma bratry a padesátkou příznivců, kteří za ním přijeli do Prahy z rodného Lična u Rychnova nad Kněžnou.

"Jsem moc rád, že tady všichni byli. O to víc jsem za tu výhru šťastný," řekl Plašil. Před zápasem netajil, že souboj proti Slavii pro něj bude mít zvláštní náboj. Třiadvacetiletý univerzální hráč si dlouho přál nastoupit proti českému týmu a zvlášť na jeho domácí půdě. Nakonec prý ani příliš nervózní nebyl.

Ani jej nenapadlo, že proti Slavii odehrál v české lize své poslední utkání v české nejvyšší soutěži před odchodem do Monaka. "Ani jsem to nijak zvlášť neprožíval a nebyl moc nervózní. Mě hlavně zajímalo to, abychom tady uhráli dobrý výsledek jako mužstvo. Vyhráli jsme, takže je to skvělé," liboval si Plašil po vítězství, které jeho tým výrazně přiblížilo k postupu do jarních bojů.

"Ve fotbale je možné všechno, ale neumím si představit, že bychom v posledním zápase doma se Sofií prohráli," podotkl Plašil, který v Monaku tráví už sedmou sezonu. Podle Plašila bylo důležité, že knížecí klub bez úhony přestál úvodní nápor Slavie. "Vletěli na nás a měli dvě dobré šance. Štěstí, že z toho nedali gól," oddechl si Plašil. Monako podle něj zvolilo dobrou taktiku. "Hráli jsme na brejky, kopali to jednoduše dopředu a dali z toho dva góly," radoval se blonďatý středopolař chvíli poté, co se o bezprostřední dojmy po zápase přímo u tribuny podělil se svými nejbližšími.

"Koleno mě docela bolí, sám jsem zvědavý, co s tím budu mít"

Na pravém kraji zálohy se k mnoha nebezpečným akcím na Strahově nedostal, hleděl si hlavně defenzivních povinností. Zápas mu dal zabrat, dvakrát jej musel přímo na hřišti ošetřovat lékař. Trápilo jej hlavně zraněné koleno, které si v jednom z drsných soubojů pochroumal na konci první půle. "To je v takových zápasech, kdy jde o hodně a hraje se nadoraz, úplně normální. Ale koleno mě docela bolí, sám jsem zvědavý, co s tím budu mít," strachoval se subtilní hráč.

Strahovský stadion přesto opouštěl šťastný. Vůbec se prý netrápil ani tím, že na něj kotel slávistických fanoušků během utkání vulgárně pokřikoval. "To jsem ani nevnímal, nebo jsem se o to aspoň snažil. Když jsem v zápalu, tak na okolí moc nereaguju," podotkl Plašil s úsměvem.

[ 30.11.2005 - ČTK / eFotbal. Foto: MARSfoto ]