Oslavy obhajoby po 66 letech už po 6 minutách
Už po šesti minutách dnešního malého pražského derby mezi hráči Viktorie Žižkov a Slavie začali fanoušci vršovického celku s oslavami titulu. Hosté se v té době díky Pavlu Fořtovi ujali vedení 1:0 a příznivci červenobílých nepochybovali o tom, že jejich tým dotáhne dohrávku 28. ligového kola alespoň k remíze, která by slávistům s předstihem zajistil obhajobu mistrovské koruny.
Přibližně tři tisícovky slávistických fanoušků zcela opanovaly hlediště a vytvořily svěřencům Karla Jarolíma domácí prostředí. Poprvé vršovičtí příznivci propukli v jásot po šesti minutách, kdy poslal Fořt favorita do vedení. Jen co utichly nejbouřlivější oslavy úvodního gólu, slávisté poprvé spustili skandování "Mistři".
A když deset minut před pauzou uklidil domácí Luboš Hruška nešťastně balon do vlastní sítě, mohli hostující diváci začít slavit naplno. Vzápětí přidal Fořt svůj druhý přesný zásah v zápase a vršovický celek vyprovázel k poločasovému odpočinku do kabin pokřik "Slavie Praha, mistr ligy."
Žižkov neměl na zvrat dostatek psychických sil, a tak v druhé půli vyrušil fotbalisty z klidu až incident přibližně po hodině hry. Naproti hlavní tribuně se do sebe pustili domácí a hostující příznivci, které od sebe museli odtrhnout až pořadatelé. Rozhodčí přerušil hru, ale asi po dvou minutách se pokračovalo.
Slávistům drobná potyčka ani snižující gól z kopačky Pavola Straky radost nezkazily a za stálého skandování "Mistři" dokráčeli k obhajobě titulu. Pokřikem "Druholigoví, druholigoví, už jste zase druholigoví" si fanoušci staronového mistra stihli rýpnout i do žižkovských protějšků, jejichž týmu po porážce 1:3 výrazně poklesly naděje na záchranu.
Pro Slavii jsou poslední roky výjimečné. V roce 2007 se poprvé kvalifikovala do Ligy mistrů, loni se vrátila po osmi letech ve vyhnanství na Strahově na nový stadion do Edenu a po 12 letech vyhrála ligu. Letos zdolala další milník. Obhájila titul, celkově již sedmnáctý, což se jí naposledy podařilo před 66 lety.
Letošní ročník zahájili svěřenci Karla Jarolíma prohrou v Liberci, poté okusili porážku až v Olomouci ve 22. kole. Na první místo se vyšvihli po osmém kole a od té doby před sebe nikoho nepustili. Slavia si ale prožila dvě zcela odlišné části sezony. Na podzim fanoušci i experti oceňovali její lehkost a moderní pojetí fotbalu, na jaře se až na výjimky trápila.
Do jara Slavia vstoupila s náskokem šesti bodů, ale brzy se na její hře začaly projevovat odchody klíčových hráčů. V zimě odešel do italské Regginy pilíř obrany Matej Krajčík, podle expertů nejlepší hráč Slavie záložník Mickael Tavares zamířil do Hamburku a do CSKA Moskva přestoupil útočník Tomáš Necid, po podzimu nejlepší ligový střelec. Slavia před jarem sice notně posilovala, ale nové či staronové tváře v jejím dresu jsou zatím spíše zklamáním, což nejvíce platí o novém útočném triu Pavel Fořt, Aleš Besta nebo Tomáš Pekhart, kteří na jaře v lize nastříleli dohromady sedm branek. Necid jich jen za podzim dal 11. I proto klub i fanoušci přivítali, že se do Slavie vrací z Anderlechtu střelec Stanislav Vlček. Na nevyrovnaných výkonech se ale podepsala i série zranění některých opor.
Kritickým měsícem jara byl pro Slavii duben, kdy nedokázala ani jednou zvítězit a tato černá série pokračovala i na počátku května prohrou v Brně. V jednu chvíli nadějný náskok 12 bodů se tak po 26. kole zmenšil na pět bodů. Černou sérii pěti zápasů bez výhry tým zlomil až domácím vítězstvím s Českými Budějovicemi v 27. kole. Asi v nejlepším světle se tým ukázala v domácích "remízových" zápasech s Boleslaví a se Spartou, což byly jediné ligové ztráty červenobílých na novém stadionu v Edenu.
Slavia si z nového stánku udělal nedobytnou tvrz: ze 14 domácích zápasů v letošní lize jich 12 vyhrála a dva remizovala. Zatímco na Strahově průměrná návštěva zřídka překročila 5000 diváků, nyní má Slavia domácí průměr 11.571 diváků a je na prvním místě mezi kluby.
V evropských pohárech se Slavii letos nedařilo. V třetím předkole Ligy mistrů vypadla s Fiorentinou (venku prohrála 0:2, doma remizovala 0:0) a v prvním kole Poháru UEFA po dvou remízách vyřadila rumunský tým FC Vaslui. Ve skupině se potom utkala s MŠK Žilina, Ajaxem Amsterodam, Hamburkem a Aston Villou, ale i vinou žalostné koncovky se jí nepodařilo ani jednou zvítězit. Do vyřazovací části soutěže tak slávisté nepostoupili. Slavii se nevedlo ani v domácím poháru, ve kterém vypadla v semifinále po dvou porážkách s druholigovým Slováckem.
Slavia patří vedle Sparty k nejúspěšnějším klubům v historii českého a československého fotbalu; jen pro srovnání - Sparta má na svém kontě 34 titulů. Fotbalový odbor ve studentském Sportovním klubu Slavia vznikl v lednu 1896. Nejslavnější érou klubu se stalo meziválečné a válečné období. V poválečné historii se týmu nedařilo. Po triumfu v roce 1947 museli příznivci čekat na další titul až do roku 1996. Kvůli stavbě Stalinova pomníku se Slavia musela v roce 1953 přestěhovat z Letné do Edenu, dostala nové jméno Dynamo a nesměla hrát ve svých tradičních dresech. V letech 1951, 1961 a 1963 sestoupila z první ligy. Také v 70. a 80. letech byla jen průměrným týmem.
Oživení přinesl do klubu na počátku 90. let americký podnikatel českého původu Boris Korbel. Poté se majitelé měnili a první větší úspěchy se dostavily v sezoně 1995/96, kdy mužstvo po 49 letech získalo titul a v Poháru UEFA došlo do semifinále. V říjnu 1997 se vlastníkem Slavie stala britská společnost ENIC, jejíž činnost je hodnocena kontroverzně. Největšími úspěchy Slavie pod vedením Britů byly čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů (PVP) v roce 1998 a Poháru UEFA o dva roky později.
Majetkové uspořádání současného klubu je zahaleno tajemstvím, podle dřívějších informací jsou většinovými majiteli klubu jeho současní šéfové, generální ředitel Petr Doležal a předseda představenstva akciové společnosti Tomáš Rosen.
Do galerie nejslavnějších postav slávistické historie se zařadili František Plánička, Ladislav Ženíšek, Štefan Čambal, Josef Bican, Antonín Puč, Jan Lála, František Veselý, současný kouč Jarolím, Luboš Kubík, Ivo Knoflíček, Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Stanislav Vlček a další.
[ 18. 5. 2009 - ČTK | Foto: ČTK ]
A když deset minut před pauzou uklidil domácí Luboš Hruška nešťastně balon do vlastní sítě, mohli hostující diváci začít slavit naplno. Vzápětí přidal Fořt svůj druhý přesný zásah v zápase a vršovický celek vyprovázel k poločasovému odpočinku do kabin pokřik "Slavie Praha, mistr ligy."
Žižkov neměl na zvrat dostatek psychických sil, a tak v druhé půli vyrušil fotbalisty z klidu až incident přibližně po hodině hry. Naproti hlavní tribuně se do sebe pustili domácí a hostující příznivci, které od sebe museli odtrhnout až pořadatelé. Rozhodčí přerušil hru, ale asi po dvou minutách se pokračovalo.
Slávistům drobná potyčka ani snižující gól z kopačky Pavola Straky radost nezkazily a za stálého skandování "Mistři" dokráčeli k obhajobě titulu. Pokřikem "Druholigoví, druholigoví, už jste zase druholigoví" si fanoušci staronového mistra stihli rýpnout i do žižkovských protějšků, jejichž týmu po porážce 1:3 výrazně poklesly naděje na záchranu.
Slavia obhájila titul, což se jí naposledy podařilo před 66 lety
Pro Slavii jsou poslední roky výjimečné. V roce 2007 se poprvé kvalifikovala do Ligy mistrů, loni se vrátila po osmi letech ve vyhnanství na Strahově na nový stadion do Edenu a po 12 letech vyhrála ligu. Letos zdolala další milník. Obhájila titul, celkově již sedmnáctý, což se jí naposledy podařilo před 66 lety.
Letošní ročník zahájili svěřenci Karla Jarolíma prohrou v Liberci, poté okusili porážku až v Olomouci ve 22. kole. Na první místo se vyšvihli po osmém kole a od té doby před sebe nikoho nepustili. Slavia si ale prožila dvě zcela odlišné části sezony. Na podzim fanoušci i experti oceňovali její lehkost a moderní pojetí fotbalu, na jaře se až na výjimky trápila.
Do jara Slavia vstoupila s náskokem šesti bodů, ale brzy se na její hře začaly projevovat odchody klíčových hráčů. V zimě odešel do italské Regginy pilíř obrany Matej Krajčík, podle expertů nejlepší hráč Slavie záložník Mickael Tavares zamířil do Hamburku a do CSKA Moskva přestoupil útočník Tomáš Necid, po podzimu nejlepší ligový střelec. Slavia před jarem sice notně posilovala, ale nové či staronové tváře v jejím dresu jsou zatím spíše zklamáním, což nejvíce platí o novém útočném triu Pavel Fořt, Aleš Besta nebo Tomáš Pekhart, kteří na jaře v lize nastříleli dohromady sedm branek. Necid jich jen za podzim dal 11. I proto klub i fanoušci přivítali, že se do Slavie vrací z Anderlechtu střelec Stanislav Vlček. Na nevyrovnaných výkonech se ale podepsala i série zranění některých opor.
Kritickým měsícem jara byl pro Slavii duben, kdy nedokázala ani jednou zvítězit a tato černá série pokračovala i na počátku května prohrou v Brně. V jednu chvíli nadějný náskok 12 bodů se tak po 26. kole zmenšil na pět bodů. Černou sérii pěti zápasů bez výhry tým zlomil až domácím vítězstvím s Českými Budějovicemi v 27. kole. Asi v nejlepším světle se tým ukázala v domácích "remízových" zápasech s Boleslaví a se Spartou, což byly jediné ligové ztráty červenobílých na novém stadionu v Edenu.
Slavia si z nového stánku udělal nedobytnou tvrz: ze 14 domácích zápasů v letošní lize jich 12 vyhrála a dva remizovala. Zatímco na Strahově průměrná návštěva zřídka překročila 5000 diváků, nyní má Slavia domácí průměr 11.571 diváků a je na prvním místě mezi kluby.
V evropských pohárech se Slavii letos nedařilo. V třetím předkole Ligy mistrů vypadla s Fiorentinou (venku prohrála 0:2, doma remizovala 0:0) a v prvním kole Poháru UEFA po dvou remízách vyřadila rumunský tým FC Vaslui. Ve skupině se potom utkala s MŠK Žilina, Ajaxem Amsterodam, Hamburkem a Aston Villou, ale i vinou žalostné koncovky se jí nepodařilo ani jednou zvítězit. Do vyřazovací části soutěže tak slávisté nepostoupili. Slavii se nevedlo ani v domácím poháru, ve kterém vypadla v semifinále po dvou porážkách s druholigovým Slováckem.
Slavia patří vedle Sparty k nejúspěšnějším klubům v historii českého a československého fotbalu; jen pro srovnání - Sparta má na svém kontě 34 titulů. Fotbalový odbor ve studentském Sportovním klubu Slavia vznikl v lednu 1896. Nejslavnější érou klubu se stalo meziválečné a válečné období. V poválečné historii se týmu nedařilo. Po triumfu v roce 1947 museli příznivci čekat na další titul až do roku 1996. Kvůli stavbě Stalinova pomníku se Slavia musela v roce 1953 přestěhovat z Letné do Edenu, dostala nové jméno Dynamo a nesměla hrát ve svých tradičních dresech. V letech 1951, 1961 a 1963 sestoupila z první ligy. Také v 70. a 80. letech byla jen průměrným týmem.
Oživení přinesl do klubu na počátku 90. let americký podnikatel českého původu Boris Korbel. Poté se majitelé měnili a první větší úspěchy se dostavily v sezoně 1995/96, kdy mužstvo po 49 letech získalo titul a v Poháru UEFA došlo do semifinále. V říjnu 1997 se vlastníkem Slavie stala britská společnost ENIC, jejíž činnost je hodnocena kontroverzně. Největšími úspěchy Slavie pod vedením Britů byly čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů (PVP) v roce 1998 a Poháru UEFA o dva roky později.
Majetkové uspořádání současného klubu je zahaleno tajemstvím, podle dřívějších informací jsou většinovými majiteli klubu jeho současní šéfové, generální ředitel Petr Doležal a předseda představenstva akciové společnosti Tomáš Rosen.
Do galerie nejslavnějších postav slávistické historie se zařadili František Plánička, Ladislav Ženíšek, Štefan Čambal, Josef Bican, Antonín Puč, Jan Lála, František Veselý, současný kouč Jarolím, Luboš Kubík, Ivo Knoflíček, Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Stanislav Vlček a další.
[ 18. 5. 2009 - ČTK | Foto: ČTK ]
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)