První egyptský hieroglyf česká dvacítka rozluštila

Úspěchem na šampionátu bude postup ze skupiny, vše další záleží na řadě okolností, říkal před odjezdem do Egypta trenér naší dvacítky Jakub Dovalil a už po dvou zápasech si může říci, že první cíl je splněn. Ve skupinách B a D už nemůže třetí tým tabulky získat více než tři body, takže Česko je se čtyřmi v každém případě postupujícím mezi posledních šestnáct. Kouč po zápase s Brazílií poskytl Jaroslavu Kolářovi rozhovor pro web ČMFS.

Zatím se zdá, že tým jede nad plán. Jaké byly postupové počty?
Naše skupina byla před turnajem vyrovnaná, postoupit chtěli všichni. Našim tajným snem bylo mít po dvou zápasech s Austrálií a Brazílií čtyři body, které by ještě navíc znamenaly postup. A podařilo se ho splnit.

Na rozdíl od prvního zápasu tentokráte asi hráče za dodržení taktických pokynů pochválíte, že?
Určitě! Úkoly plnili na jedničku, o tom, že jsme bránili poctivě svědčí fakt, že Brazílie měla minimum šancí, jednu velkou v nastavení a jednou míč olízl břevno. Což je na tým, který chce zápas vyhrát, málo.

Po Austrálii jste si stěžoval na velké množství žlutých, které by se mohlo později neblaze projevit v trestech za dvě karty. Už to bylo po této stránce v pořádku?
Také disciplína byla lepší, dostali jsem o dvě karty méně a ještě dvě ze tří vyplývaly ze hry a řešily nebezpečnou situaci. Snad jen ta Honzy Vošahlíka byla zbytečná.

Brazílie zejména v závěru hodně útočila, ale také vaši svěřenci měli po přestávce Vošahlíkem dvě slušné příležitosti, takže se dá říci, že byla splněna i druhá část taktiky, tedy snaha o výpady po stranách?
Využili jsme toho, že se Brazílie více tlačila dopředu. Kdyby to Honza Vošahlík krátce před koncem dal, tak jsme přepsali dějiny. Pokud mě paměť neklame, tak jsme ještě nikdy Brazílii na světovém šampionátu ať už dospělých nebo dvacítek neporazili…

Pokud jde o taktiku, na stránkách FIFA jeden z diskutujících vyjádřil dojem, že Češi jsou po taktické stránce nejlépe připraveným týmem na turnaji. To trenéra asi potěší?
Já to nečetl, ale samozřejmě že každý trenér by si přál vyhrávat a mít úspěchy atraktivní hrou. Bohužel v našem případě je to tak, že v zápasech s giganty typu Brazílie se musíme prezentovat kvalitní defenzívou a týmovým pojetím. Konec konců to snad s výjimkou šampionátu na EURU v Portugalsku ukázaly prakticky všechny turnaje, na kterých byl náš výběr úspěšný…

Dva dny volna mnoho šancí na trénování mezi zápasy nedávají. Jak vypadá tento, na rozdíl od šampionátu dospělých, o den zkrácený režim?
Dopoledne po utkání mají ti co hráli regenerační trénink, ti, kteří nehráli nebo nastoupili do třiceti minut jedou na normální trénink, takže jsou i oni v zatížení. Další den je pak jeden klasický trénink. Dbáme na to, aby se síly rozkládaly a do hry se dostali všichni.

To ale vedlo k tomu, že pět hráčů ze sestavy proti Austrálii zůstalo proti Brazílii v úvodu na lavičce. Jak to nesli?
Někdo možná měl pocit, že má hrát. Ale musí se s tím vyrovnat. Jsme vyrovnaný tým a zápas s Brazílií ukázal, že střídající to počáteční nervozitě zvládli.

Takže těžíte z toho, že až na kapitána Mazucha, který je ještě o něco výše, jsou ostatní výkonnostně vyrovnaní, což asi dělá problémy soupeřům, odhadujícím, s čím Češi vyrukují?
Máme zdvojené posty a navíc hráče schopné hrát na více místech, třeba Váchu, Wojnara či Řezníka. Pravdou je, že jsme hráli dva zápasy, každý v jiné sestavě a v jiném taktickém rozestavení. Ta nečitelnost je naší výhodou.