Debutující Třešňák: Až tak nervózní jsem nebyl

Několikrát už seděl na lavičce prvoligového áčka Sparty, na trávník se však nedostal. V neděli proti Kladnu však na strahovském stadionu zaznamenal donedávna junior Lukáš Třešňák svůj první start v české nejvyšší soutěži - a jak připomínají oficiální klubové stránky, při několika závěrečných akcích o sobě rozhodně dal vědět.

Trenér Chovanec po včerejším zápase sliboval tvrdý trénink. Jaký tedy byl?

Klasický pozápasový. Ti, co ale nehráli, měli kvalitní herní trénink, který náročnější byl.

Ty sis včera odbyl svou ligovou premiéru. Jaké jsou pocity?

Krásné, úplně neskutečné! Ve Spartě jsem odmala, od nějakých osmi, devíti let. Když pak jednou na hřiště nastoupíš v dresu áčka, je to prostě splnění životního snu.

Jaká byla tvá cesta do sestavy áčka?

Nejdřív jsem absolvoval celou přípravu s B týmem, pak jsem z ničeho nic jel do Žiliny, tam jsem odehrál poločas. Pak jsem zase trénoval s béčkem, ale první zápas proti Třinci jsem za něj nemohl odehrát, kvůli žlutým kartám, takže jsem týden před zápasem s Kladnem trénoval s A týmem. Následně jsem se tedy dozvěděl, že budu sedět na lavičce a dokonce jsem se dostal do hry.

Můžeš porovnat práci obou týmů - áčka a béčka?

Ten rozdíl je tady obrovský. Když to vezmeme úplně obecně, béčko je tady jen pro ten první tým. Když se někdo zraní a vrací se zpátky do formy, jde hrát nebo trénovat za béčko. To je takový servis. Co se týče kvality kádru, tak se samozřejmě porovnat nedají, ale když se zaměříme na tréninkové objemy, tak týmy srovnatelné jsou.

V kádru áčka je spousta mladých hráčů, adaptace v kabině tedy pro tebe určitě nebyla problém...

Zvykám si. Ale je to hodně dobré, tým je mladý a tak nemám vůbec žádný problém.

Sám jsi nakousl generálku v Žilině. Byla pro tebe zápasová nominace velkým překvapením?

Byla. Přišlo to úplně na poslední chvíli, bez nějakých náznaků, nebo něčeho podobného. Den před zápasem mi řekli: Sbal si věci, letíš s námi do Žiliny.

Byl jsi nervóznější v Žilině, nebo včera na Strahově?

Abych řekl pravdu, až tak nervózní jsem nebyl. Samozřejmě, nějaká tréma tam byla, ale nebylo to tak hrozné, většinou to při prvním kontaktu s míčem opadne. Když zavzpomínám, v Žilině to bylo asi o trochu horší, navíc, ze zápasů s béčkem v druhé lize už mám něco odkopáno, takže to nijak zlé nebylo.

V Žilině jsi mohl jediným gólem rozhodnout, ale trefil jsi tyč...

Jsem dřevěnej, no... (smích)

Věřil jsi ve včerejším zápase, že se na trávník dostaneš?

Člověk doufá. Měl jsem sice takový pocit, že by to mohlo na chvilku vyjít, ale když trenér vystřídal Miloše, čekal jsem, že do hry pošle záložníka. Proto to pro mě bylo ještě větší překvapení, že nakonec ukázal na mně.

Co ti trenéři kladli před nástupem na trávník na srdce? Jaké jsi měl pokyny?

Udržet míč. Kladno bylo v tu dobu aktivní, proto jsem se měl snažit držet hru vepředu a samozřejmě, pokud by byla ta možnost, dát gól.

Za těch pár minut, které jsi na hřišti pobyl, ses dokázal zapojit do několika zajímavých akcí...

Jasně, ale říkám si, že jsem je stejně měl řešit trochu jinak. Jednou jsem se snažil sklepnout míč na Libora Sionka, ale nevyšlo to tak, jak jsme si oba představovali. Asi si spolu na hřišti ještě tolik nerozumíme.

Zaznamenal jsi po zápase nějaké ohlasy na tvůj nedělní výkon?

Určitě. Zaznamenali to kluci z béčka, SMS mi poslali i trenéři. Je to příjemné, když ti chodí zprávy a známí ti blahopřejí k prvnímu startu. Sice se mi splnil sen, ale doufám, že na to ještě navážu. To, že jsem odehrál osm minut je sice pěkné, ale dneska na to zase zapomeneš a jede se dál.

Co ti k tvému výkonu řekli trenéři?

Hodnocení zatím žádné nebylo. Trenéři mi k tomu ještě nic neřekli. Myslím ale, že to nebude nic pozitivního, jsem totiž součást týmu a s Kladnem by se mělo vyhrát jiným rozdílem a lepší hrou, než jsme předvedli včera.