Šmahaj: Za AS Řím si už nezahraji, ale Itálie mě láká

Stejně jako každý týden, i tentokrát přinesly klubové stránky Zlína rozhovor s jedním ze svých hráčů. Tentokrát vyšla řada na Davida Šmahaje. Zlínský záložník odehrál na jaře plnou porci 180 minut a měl svůj nemalý podíl na dobrém startu ševců do odvetné části druholigové soutěže.

Co Vás zlákalo k přechodu ze Slovácka na zlínskou Vršavu?

Tehdy asi jedna z nejlepších dorosteneckých základen v celé České republice. Na Vršavu si mě tenkrát pozval trenér Vlastislav Mareček a coby 17letého mě nechal hrát s o rok staršími spoluhráči. Z těch známějších si vybavuji Pavla Prešnajdera či Tomáše Ulmana, později Jirku Koubského a Vlastíka Vidličku.

Celkem rychle jste se probojoval i do mládežnických výběrů České republiky a slávu zlínského fotbalu jste šířil i v zahraničí. Byl to další impulz ve Vaší kariéře?

Asi každého kluka to povzbudí. Já jsem nebyl výjimkou. Velkou zásluhu na tom měl i Vlastík Mareček. Nebýt jeho, nevím, jestli by se kluk ze Zlína dostal do nároďáku. Mně to každopádně pomohlo, protože jsem na sobě hodně pracoval a snažil jsem se na každé takové akci ukázat v co nejlepším světle. Navíc jsem na srazech potkal borce, kteří už tenkrát byli hodně na výši. Například Petr Čech, Tomáš Hübschmann, Tomáš Jun. Pro kluka z vesnice to byla opravdu velká výzva.

Samotnou první ligu jste okusil až na Slovácku, kde jste však měl určité neshody s trenérem Jarolímem. Co vlastně stálo za Vaším tehdejším odchodem?

Nebylo to tím, že bych se nesnažil. Spíš jsme si s panem Jarolímem tolik nesedli. Možná věděl o mých kvalitách, přesto si přivedl do Hradiště svého syna Lukáše a pro mě už to pak bylo těžce neprůstřelné, protože svému synovi na mém postu samozřejmě dával přednost. Kvůli tomu mezi námi došlo i k ostřejší výměně názorů, podotýkám z obou stran ve vší slušnosti, a na konci podzimní části sezony mi řekl, že se mnou nepočítá.

Jaké jsou Vaše další fotbalové ambice?

Nerad bych říkal, že chci se Zlínem postoupit do první ligy a hned odejít. To první ale platí v každém případě. Pak bych se tu opět rád ukázal v co nejlepším světle proti prvoligovým soupeřům a věřím, že se ještě dočkám i nějakého zahraničního angažmá. Vždy jsem tíhl k italské lize, to byl můj sen. Za AS Řím, kterému odmalička fandím, si už asi nezahraji, to je nesplnitelné, ale Itálie mě láká.