Repre se musí vzpamatovat z tvrdého k.o.

Z tvrdého k.o. se hned po svém prvním vystoupení v letošním kalendářním roce musí vzpamatovávat česká reprezentace. Prohra 2:4 v přípravném utkání v Chorvatsku nevěstí nic dobrého o aktuální formě týmu, který se přitom v Pule chtěl naladit na nejtěžší zkoušku na současné mezinárodní scéně. Tou bude březnový souboj v kvalifikaci o postup na ME ve Španělsku, tedy na půdě úřadujících mistrů světa a Evropy.

Především čtyři inkasované branky, které česká reprezentace dostala poprvé ve své samostatné historii od roku 1994, jsou před soubojem se španělskou ofenzivní "mašinou" velkým varováním. To musel uznat trenér i samotní hráči.

Michal Bílek, na kterého se valí kritika od nástupu do funkce od podzimu roku 2009, musí mít po středečním zápase starostí nad hlavu. Dosud mu dělala problémy hlavně útočná fáze a zdálo se, že na obranu, která ve třech zápasech po sobě neinkasovala, se může spolehnout. Ale čtyři góly v Čechově síti v Pule i další chyby ukázaly, že i ta je v rozvalinách. Bílkova bilance u reprezentace se tak zhoršila na šest porážek při čtyřech výhrách a jedné remíze a skóre 14:13. Přitom soupeři byli vesměs průměrní až podprůměrní, se Španělskem sotva srovnatelní.

Rekordní gólový příděl v Pule je o to horší, že v obraně nastoupili všichni ti, kdo jsou podle převažujícího mínění nejlepší, a Bílek bude v pokračování kvalifikace těžko sahat k nějakým zásadním změnám. K Romanovi Hubníkovi, Pospěchovi a Kadlecovi se vrátil po zranění Sivok, ale vzadu to často skřípalo, což Chorvaté nemilosrdně trestali.

Z porážky ale nelze vinit jen obranu: první a třetí gól padly po chybách v hloubi pole, kuriózní čtvrtý z velké dálky do opuštěné branky zase po nedorozumění brankáře Čecha se záložníkem Polákem. Gólman Chelsea sice dál sbírá trofeje, ale ani on není v poslední době v klubu ani v reprezentaci tak velkou jistotou jako dřív.

Fotbalisté říkali, že si do Chorvatska jedou pro výsledek, který je povzbudí před náročnou bitvou ve Španělsku, ale nakonec stadion opouštěli s notně pochroumaným sebevědomím. Teď mají šest týdnů na to, aby zvedli hlavu a na zápas s největším favoritem skupiny se připravili lépe.

Bílek těžko může spoléhat na to, že tým spasí nějaký nový objev, i když plzeňský záložník Petržela při svém středečním debutu v základní sestavě naznačil, že by pro pravý kraj zálohy mohl být tím správným řešením.

Ofenzívě by určitě pomohl návrat Baroše, s 38 góly daleko nejlepšího střelce současné reprezentace. V Turecku se po vleklých zdravotních problémech pomalu dostává do hry, ale vůbec není jisté, jestli bude pro tým takovým přínosem jako v dobách své největší slávy.

Také Rosický by potřeboval v Arsenalu hrát víc, jeho nápady a schopnost přečíslení jsou pro reprezentační mužstvo nepostradatelné. Ve středu sice ukončil své dlouhé čekání na soutěžní gól, ale ze své pestré palety toho také mnoho neukázal.

Bílek se může utěšovat i tím, že polovina týmu má ještě v klubech zimní přestávku a že 25. března v Granadě bude mužstvo rozehranější a představí se v lepším světle. Pokud ne, tak středeční negativní gólový rekord nebude mít dlouhého trvání.