Neriskuje Sparta, když se odvolává?

Neriskuje Sparta, když se odvolává?

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Zatímco některá média považují dvouzápasový trest pro Tomáše Pekharta a Václava Kadlece, kteří se omluvili z reprezentační „21“ a pak hráli pod cizími jmény na turnaji ve Španělsku proti Zenitu Petrohrad, za příliš malý, vedení Sparty se proti němu odvolalo k odvolací a revizní komisi ČMFS. Je to však moudré?

Sparťané tvrdí, že absence jejich dvou útočníků v zápasech v Ostravě a s Příbramí „může ovlivnit vývoj ligy a že rozhodovat o titulu by měly rozhodovat výsledky na hřišti.“

Je pravda, že hráči jen poslouchali své nadřízené, jak uvádějí sparťanští příznivci v četných diskusích. Ano, z tohoto pohledu je ten jejich trest opravdu tvrdý a pro hráče krutý. Ale, když vedení firmy nabádá své zaměstnance k podvodu či protiprávnímu konání, tak podřízení také musejí počítat s tím, že když se to provalí, budou potrestáni společně s managementem podniku.

Pekhart s Kadlecem dostali nejmenší možný trest, pouhé dva zápasy. Třetí do party, Chorvat Manuel Pamič nebyl jako cizinec trestán vůbec. Oba sparťané však také mohli vyfasovat trest horní, to znamená tři měsíce. A to by si pak nezahráli téměř celé jaro a skutečně by to pak mohlo ovlivnit ligový vývoj. Potrestaní letenští hráči dokonce už stihnou souboj s plzeňským ligovým lídrem, který se hraje již ve třetím jarním kole v sobotu 12. března od 17.20 hodin na západě Čech. Dokonce se nabízí spekulace, že podle tohoto termínu se disciplinárka také rozhodovala, aby zabránila hlasům, že sparťany v klíčovém boji oslabila. Nahlas to nikdo neřekne, ale může to tak být.

Jak napsal deník Sport, „Spartě vyšla taktika obětovat generální manažera a trenéra Jozefa Chovance“, který vzal celý případ na sebe a byl potrestán pokutou 750 tisíc korun a desetitýdenním zákazem vstupu na lavičku. Proto se její odvolání jeví jako netaktické, protože taková reakce může za dané situace svazové vedení a jeho komise popudit. Známe to ze soudů. Když potrestaný dostane nízký trest, obhájce mu často doporučuje neodvolávat se, protože u vyšší instance může vyfasovat trest vyšší.

A ještě jedna poznámka k tomu zmíněnému ovlivňování boje o titulu v souvislosti s reprezentačními povinnostmi. Ve středu 17. listopadu 2010 museli tři Plzeňané - Rezek, Limberský a Petržela – hrát v přátelském zápase Dánsko – Česko (0:0). Ne všichni byli zcela zdrávi. Na sever Čech odcestovali v úterý ráno, vrátili se nevyspalí ze středy na čtvrtek v noci. Limberský se trmácel do Aarhusu kvůli pěti minutám hry, Petržela dokonce kvůli pouhé minutce. Den po návratu, v pátek 19. listopadu 2010 Plzeňští v Edenu nastoupili k televiznímu utkání proti Bohemians 1905 a po náročném nočním cestování svých reprezentantů prohráli senzačně 0:1 a přišli tak v boji o titul o cenné tři body. Pokud vím, nikdo ze západu Čech si tenkrát nestěžoval. Je to sice trochu něco jiného, ale být ve vedení Sparty, nestěžoval bych si ani po pondělním verdiktu disciplinárky. Opravdu mohlo být hůř.