Alibista Čech nemluví o SVÉ chybě, ale o Daridovi. Vrbovi schází oponentura

[tag]KOMENTÁŘ[/tag] „Špatná generálka, dobrá premiéra.“ Chtělo by se po středečním letenském zápase s nekompletním výběrem USA (0:1) připomenout před kvalifikačním duelem ME 2016 s Nizozemskem. Kdo ale tu vydařenou premiéru zařídí, když nejsou lidi? Základem úspěchu je ovšem kritické a adresné vyhodnocení chyb a poučení se z nich. Kdo to ale do úterka, kdy Češi, opět v Praze na Letné, nastoupí proti bronzovému celku z MS 2014, udělá? Zástupce kapitána, brankář Petr Čech mluví o své chybě, která opětovně (podobně jako v březnu proti Norsku – 2:2) zařídila výsledek, velmi alibisticky, ve třetí osobě. Používá množné číslo a stáčí řeč ke spoluhráči Daridovi. A trenér Pavel Vrba? Tomu zoufale schází oponentura, například v podobě odborné trenérské rady.

Kdo může v Česku fandit klubu ruského zbohatlíka? Ať jde Čech do QPR!

V novinách se ve čtvrtek dokonce objevily titulky jako „Čech zase potopil Vrbu…“. Ale momentálně náhradní brankář Chelsea zůstal opětovně v klidu ve stylu „Já nic, já muzikant“.

Novináři se Čecha ve středu mj. zeptali, jak viděl klíčový moment, po němž padla branka. Redaktor deníku Sport Jan Vacek gólmanovu odpověď zaznamenal takto: „Udělali jsme chybu v rozehrávce. Myslel jsem, že to k Daridovi projde rychle, kdyby se mu to podařilo sklepnout do strany, eliminovali bychom hned několik hráčů soupeře. Taková byla moje myšlenka, bohužel, míč před Vláďou skočil, měl to těžké na odehrání. Nakonec to dopadlo špatně.“

Jaképak „udělali jsme chybu v rozehrávce“? Nemělo zaznít od zástupce kapitána jasné a chlapské: „Já jsem především udělal chybu v rozehrávce“?

„Ono to vzniklo…“

Kolegové z médií proto položili Čechovi vzápětí další jasný dotaz: „Berete tedy ten gól na sebe? A brankářova odpověď? „Vzniklo to riskantním rozehráním, Američanům se to povedlo odpresovat, v zakončení pak měli štěstí, když se míč po první střele odrazil přímo na nohu soupeře.“

Takže „ono to vzniklo“? A „Američané měli štěstí“. Typický alibismus s dětskými výmluvami typu „ono se to rozbilo“.

Samo se nic neudělá. Připomíná mi to příhodu jednoho velmi známého ligového trenéra, jehož kolegové z bulváru přistihli, jak si dal v hospůdce několik piv, pak nasedl do svého auta a řídil. Přestože to měli fotograficky zdokumentované, trenérova odpověď byla kouzelná: „Je pravda, že se pilo, není pravda, že se řídilo.“

Jako by byl Petr Čech u něj na školení.

Uhrin starší: Šlo spíš o Petrovu chybu

Ještěže trenér vicemistrů Evropy z roku 1996 Dušan Uhrin starší dovede pojmenovat věci správnými jmény. „První poločas, to byl katastrofální výkon,“ uvedl Uhrin pro deník Sport. „Co se týče gólu, šlo o chybu obou hráčů – Čecha i Daridy. Spíš ale o Petrovu. Tak zkušený gólman nemůže vyhodit balon mezi tři soupeřovy hráče, navíc skákavý. Darida měl zase jít víc proti míči, to zpracování nebylo dobré.“

Perfektní analýza. Jenže, kdo takovou oponenturu v realizačním týmu národního týmu dneska udělá? Vrbův manažer Dušan Fitzel? Kamarád, jehož si sám ke své práci vybral? To těžko. Jak to, že nefunguje odborná trenérská rada, v níž by zasedali odborníci kvalit Uhrina staršího, Hřebíka či Jarabinského? Řekne k tomu své Vrbův poradce Karel Brückner? Škoda, že není mediálně slyšet.

Američané poslali do Prahy jakýsi svůj „evropský“ výběr. Jen se třemi hráči, kteří startovali v létě na MS a dotáhli to až do osmifinále. Sedm dalších fotbalistů ze středečního mužstva bylo v Brazílii v roli náhradníků a zbytek týmu, který přicestoval do Prahy, tvořili nováčkové a nadějní kluci. Ale přesto, hlavně v první půli, působili velice kompaktním a organizovaným dojmem. Věděli přesně, co a jak hrát. To je výsledek práce pracovitého trenéra Jürgena Klinsmanna a řady odborníků, které si německý kouč USA do týmu přizval.

Ikonizace „opor“ týmu neprospěje

Český tým? Zase tápaní ve stylu „co vymyslí Rosický“.
A druhá půle bez útočníka? Jak píše Dušan Uhrin starší: „Také mě překvapilo nasazení Koláře na hrot útoku. Myslím, že jednoho typického útočníka bychom na hřišti vždycky měli mít.“

Dobře, Lafata bojoval s virózou, ale proč byl tedy nominován Šural? Jako tajná zbraň na Holanďany? Asi těžko.

„Bojím se, že je to pořád stejné jako za Bílka,“ svěřil se po utkání s Američany smutně jeden zkušený ligový funkcionář. „Ikonizace nedotknutelných hráčů, kteří jsou chováni jako ve vatičce, klepání po ramenou a pochvalné řeči o Čechínovi a Rosovi.“

Chtělo by se věřit, že se před utkáním se silným Nizozemskem zainteresovaní poučí a že si alespoň interně rozeberou, kdo konkrétně udělal jakou chybu a co udělat pro to, aby se v úterý proti „oranjes“ neopakovaly.

Neadresné výmluvy ve stylu „ono to vzniklo“ vedou jen k tomu, že příště vznikne větší průšvih, než byla další prohra v přátelském utkání.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK