V reprezentaci se blýská na lepší časy

Český fotbal nenaplnil ve středu večer v Londýně skeptické prognózy, podle nichž měl v éře nového kouče slevit ze svých cílů. Nerozhodný výsledek ve Wembley, ale především sebevědomý styl, jakým ho mužstvo dosáhlo, vlily fanouškům do žil nový optimismus. Národní mužstvo i bez Tomáše Rosického totiž předvedlo, že může směle hledět do nejbližší budoucnosti i po změnách, které ho potkaly.

Před duelem v Anglii provázely mužstvo pesimistické hlasy. Nejen výměna trenéra, ale především herní vzestup soupeře naháněly strach. Češi si však s těžkým zápasem poradili nad očekávání. "Ve druhém poločase jsme zcela ovládli hru, Angličané se zmohli jen na nakopávané míče na Heskeyho," všiml si brankář Petr Čech, který tak dokonale vystihl, kdo byl pánem na hřišti.

Ale všechno začalo už složením sestavy. Trenér Petr Rada se nebál zařadit do týmu neodzkoušeného Šírla či v Anderlechtu nepříliš vytíženého Vlčka. Právě oba krajní záložníci totiž byli klíčem k pozdějšímu úspěchu. Především Šírlův výkon experty potěšil - od první vydařené akce hýřil aktivitou a spoluprací s Jankulovským dokázal využít nepříliš silné pravé strany anglické hry.

Skvěle ho ale doplňovali i další středopolaři. Vydařený den měl Polák, který byl dokonce vyhlášen mužem zápasu, nijak nezaostával Kováč a Plašil potvrdil svoji výkonnost z EURO, kde už osvědčil své největší zbraně: klidnou rozehrávku, individuální techniku i sebevědomí, kterého má po přestupu do Španělska na rozdávání.

Jenže jejich hra by nebyla tak efektivní, kdyby selhal útok. A Barošovo aktivní počínání tentokrát připomnělo nejlepší zápasy aktuálně nejlepšího reprezentačního kanonýra. Nejen suverenita před vedoucím gólem, ale také přecházející akce s velkou šancí a další vydařené souboje s anglickými zadáky naznačily, že odchovanec ostravského fotbalu se chce dostat tam, kde býval. "Jen by si měl vyřešit rychle svoji budoucnost. Potřebuje pravidelně hrát," připomněl po zápase Rada.

Dnes čerstvý padesátník si o pozornost řekl sám tím, jak rychle dokázal zareagovat na složení anglické sestavy před výkopem. "Uvažoval jsem o dvojici útočníků, ale systém 4-1-4-1 se nám hodil více," připustil, že udělal nedlouho před utkáním rošádu, která se mu vydařila a připomněla vydařené taktické kousky jeho předchůdce Karla Brücknera. Jak se ukázalo, při hře na brejky - a při absenci Rosického či Kollera - toto rozestavení mužstvu svědčí.

Jenže Rada i sami hráči také okamžitě po utkání věděli, že ne všechno bylo ve Wembley ideální. "Nesmíme dostávat góly ze standardek, to by byla v Severním Irsku naše smrt. Pokud se dokážeme vyhnout hloupým gólům inkasovaným po rohu, jsme na dobré cestě," mínil Čech. Skutečně - při centrech do šestnáctky někdy vznikaly zbytečné závary, které Angličanům vyhovují.

Soupeř asi bude zpytovat svědomí více. Až do středečního souboje se zdálo, že Capellova "léčba" funguje dokonale. Jenže přišel první silnější soupeř a domácí předvedli, že jak se proti nim postaví dobře organizovaný tým, je zle.

Pro obě mužstva však shodně platí - a trenéři se na tom shodli - že středa byla jen ostrým testem, z nějž nelze mnoho vyvozovat. Spravedlivé hodnocení jejich práce začne až kvalifikací, protože po jejím startu si už na přípravu ve Wembley nikdo nevzpomene. Pro pamětníky to ale byl příjemný zápis do historie, vždyť na anglické půdě uhráli Češi remízu po 42 letech. A k prvnímu vítězství byli navíc nebývale blízko.

[ 21.8.2008 - ČTK | Foto: AP ]