Kde je ve Spartě chyba?

Prohra o tři góly v Liberci, vyřazení z Poháru UEFA a potupa v derby od rivala z Edenu. To byl v kostce černý sparťanský týden. Včera jej sice navenek svou rezignací ukončil trenér Lavička, ale tím ve Spartě problémy nekončí. Jsou hlubšího rázu.

Jestliže ještě na jaře spolu obě pražská „S“ rovnocenně bojovala o mistrovský titul, v pondělním derby jakoby proti sobě stála mužstva z opačných pólů ligové tabulky. Až tak markantní rozdíl to byl!

Na jedné straně upocená, místy chaotická hra Sparty, na straně druhé oku lahodící herní projev Slavie. Jakoby si ochotníci dali dostaveníčko se souborem Národního divadla.

To se samozřejmě nelíbilo fanouškům Sparty, kteří po zápase skandovali: Hráči ven!

Jenom ve sparťanských fotbalistech to ale není. Sparta nefunguje jako celek.

Proč je Sparta v krizi?

1. Nekoncepční práce vedení

Za dobu vládnutí Daniela Křetínského dochází ke změně trenéra už pošesté! František Straka, Jaroslav Hřebík, Stanislav Griga, Michal Bílek, Jozef Chovanec, Vítězslav Lavička a nyní opět Jozef Chovanec. Tak se trenéři postupně střídali.

Začalo to na konci roku 2004 odchodem úspěšného Františka Straky, který nepadl novým majitelům ze Slovenska do oka. Jaroslav Hřebík jejich podporu měl, toho ale zase vyštvali sparťanští fanoušci. Stanislav Griga byl odvolán za to, že jeho tým z pěti zápasů vyhrál dva. Michal Bílek zase rezignoval poté, co jeho tým kvůli třem zápasům bez výhry ztratil mistrovský titul, ačkoliv předtím třináct zápasů neprohrál.

Pokud bychom v tomto výčtu pokračovali, tak i konec trenéra Lavičky je stejně absurdní. Tři prohry v řadě, kterým předcházelo sedm zápasů bez prohry.

Vedení Sparty sice rádo o koncepční práci mluví, ale s její realizací je to horší. Pod Křetínského vedením nedostal ještě žádný trenér adekvátní prostor ke své práci. Jakmile přijde první dílčí neúspěch, šup s ním přes palubu!

Příklad by si měli sparťané vzít ze Slavie. V sezóně 2006/07 sešívaní pod trenérem Jarolímem excelovali, v šestnácti zápasech v řadě nenašli přemožitele a o jejich titulu téměř nikdo nepochyboval. Pak se ale jejich expres zadrhl. Šestkrát za sebou nevyhráli a kvůli tomu putovalo zlato překvapivě na Letnou.

Vyhazov trenéra Jarolíma? Ne! Klubové vedení jej ve funkci trenéra podrželo, i fanoušci stáli při něm. O dva měsíce později slavili sešívaní historický postup do Ligy Mistrů...

2. Fanoušci

Sparťané to sice neuslyší rádi, ale na současné situaci nesou vinu i fanoušci Sparty. Jejich neustálé války se sparťanským vedením jsou už na Letné evergreenem.

Sparťané se nikdy nesmířili s odvoláním svého oblíbence Františka Straky, na kterého dodnes vzpomínají. Proto také nikdy nepřijali Strakova nástupce Jaroslava Hřebíka, který po celé své krátké angažmá čelil zejména slovním atakům ze strany příznivců Sparty.

Nejvíc ale o tom může povídat sparťanské klubové vedení, které se sympatickými projekty jako "Sparta fandí slušně" snaží zkultivovat divácké prostředí na Letné. Sparťanští ultras se ale s těmito akcemi neztotožňují a protestují proti nim, jak se dá.

Nejvíc na tom ale tratí hráči, kteří se při domácích zápasech nemohou spolehnout na pomoc od vlastních fanoušků. "Před zápasem jsme si v kabině řekli, že jestli budeme hrát aktivně, tak jim určitě fanoušci nepomůžou," prohlásil po pondělním derby slávista Vladimír Šmicer. To hovoří za vše.

3. Přezíravost

Zdravé sebevědomí je potřeba, ale všeho moc škodí.

"Na Spartě nemám rád to jejich prostředí, všichni si tam myslí, že jsou nadlidi," řekl fotbalový expert Ladislav Vízek.

Určitou "nadlidskost" si sparťané mohli dovolit v době, kdy v Česku opravdu byli nejlepší. Teď ale rozhodně ne. Při současných výsledcích je tento jejich postoj spíše k smíchu.

Obrazně řečeno, rozjetý slávistický vlak sparťanům ujel. Dost bylo přezíravosti, teď je zapotřebí s pokorou pracovat.

S pokorou? Vždyť s tou to ve Spartě zkoušel Vítězslav Lavička...

[ 8.10.2008 - Petr Hovorka | Foto: ČTK ]