Mareček: Chtěl bych být jako Lampard nebo Gerrard

Šok a plnění klukovských snů. Výstižné termíny používá talentovaný záložník Lukáš Mareček, když se ohlíží za tím, jaké obrátky nabrala za půl roku jeho kariéra. Ještě před pár měsíci neznámý mladík se pevně usadil v sestavě silného Brna, v červenci zazářil na mistrovství Evropy devatenáctek, kde získal bronzovou medaili, a teď k němu přilétla i pozvánka do reprezentace do 21 let. Ne nadarmo o něm experti mluví jako o jednom z největších příslibů českého fotbalu.

"Je fakt, že se toho za pár měsíců událo strašně moc. Ale jsem pořád na zemi, nemám proč být na hrušce. Přede mnou je totiž ještě strašně dlouhá cesta," řekl Mareček, kterého v Portugalsku čeká debut v reprezentaci do jednadvaceti let.

Ještě před několika dny by vůbec nepomyslel, že by se mohl do výběru "lvíčat" propracovat. "Když mi v neděli odpoledne volal pan Kotrba, tak jsem tomu ani nechtěl věřit," líčil Mareček. "Myslel jsem na úplně jiné věci, protože jsem na večer měl domluvené nějaké doučování před zkouškami do školy. Takže učení musím dohánět sám tady na soustředění a zkoušku odložit na příští týden. A do toho ještě budu dodělávat řidičák," popisoval s úsměvem student třetího ročníku střední integrované školy, který už má zařízený individuální plán.

V Brně si Marečka hýčkají. Rodák z Domašova, odkud každý den do Brna dojíždí autobusem za fotbalovými a studijními povinnostmi, je dalším klenotem z vyhlášené jihomoravské bašty. Šikovný středopolař má jít ve stopách svých starších předchůdců Maria Holka, Luboše Kaloudy či ještě současného spoluhráče Marka Střeštíka, kteří už i přes nízký věk nahlédli do seniorské reprezentace.

"Ale to je ještě strašně daleko a na takové myšlenky mám spoustu času. Předně musím hrát pravidelně v Brně, a pak se třeba pokusit udržet v jednadvacítce," vyložil učebnicově Mareček, v jehož hlase je znát výrazný brněnský akcent.

Netušil jsem, že mě sledovali

K úspěšné kariéře je jako by předurčený. V Brně už od žáků vyčníval, ale i tak letos na začátku ledna překvapil kouč tamního dospělého týmu Petr Uličný, když si Marečka z dorostu jako sedmnáctiletého vytáhl. "Někdy na konci podzimní sezony jsme hráli s dorostem proti Příbrami a pan Uličný se na tom zápase byl i s asistenty podívat. Netušil jsem, že šli na mě, takže jsem dost koukal, když jsem se pak dostal až do áčka," vzpomínal Mareček.

Uličný mu dal šanci hned v prvním jarním zápase v Plzni, kde ale Mareček nešťastným zásahem připravil pro domácí vedoucí gól a Uličný jej ještě před poločasem střídal. "Prý to bylo taktické střídání, aby šel do hry druhý útočník, ale i tak jsem z toho byl špatný. Naštěstí mě podrželi trenér i všichni kluci, pak se mi hned povedl zápas se Slavií a už to bylo dobré," uvažoval Mareček nad tím, který zápas upevnil jeho pozici.

V dubnu jej sice rozhodila zlomená zánártní kůstka na levé noze, ale jeho kariéru to nepřibrzdilo. Naopak, Mareček se vrátil hladový po fotbale, na červencovém mistrovství Evropy do 19 let získal bronzovou medaili a trenéři jej v hodnocení zařadili k nejlepším českým hráčům. "Jen je škoda, že jsme to nedotáhli až do finále," připomněl Mareček semifinálovou prohru s Německem, které udeřilo v poslední minutě nastaveného času.

Vrátil se hned do základu

Mareček si v Brně rychle vybudoval silnou pozici. Svědčí o tom i to, že se udržel v základní sestavě, přestože polovinu přípravy zmeškal kvůli šampionátu. Jakmile se vrátil, kouč Uličný jej hned zařadil mezi vyvolené.

Brňané si cení toho, že Mareček ve středu pole zvládá černou práci a ještě jako někdejší ofenzivní záložník dokáže rozjíždět a podporovat útočné akce. Na svůj věk je i fyzicky velmi vyspělý. "Hlavně je skvělé, že hraju vedle Tomáše Polácha, to je snad už od žáků můj brněnský idol. Vedle něj můžu růst," pochvaloval si Mareček spolupráci s brněnským špílmachrem.

Z Brna prý nikam nespěchá, i když jej zahraniční kluby mnohokrát lanařily. "Nemám proč odcházet, bylo by to unáhlené. Hlavně musím dodělat školu a v Brně se můžu zlepšovat, minimálně dva roky tady ještě chci odehrát," plánoval Mareček.

A kde by hrál nejraději? "Ve španělské lize, tam se hraje technický fotbal, jaký mám rád. Třeba anglická má také něco do sebe, ale na mě by to asi bylo moc drsné. A vůbec nejlepší by bylo, kdybych jednou hrál jako Lampard s Gerrardem," usmíval se Mareček, když připomněl své idoly.

[ 19.8.2008 - ČTK | Foto: MARSfoto ]